PRŮVODCE DPH PRO PODNIKATELE

Autor: Ing. Luděk PELCL, daňový poradce a auditor, Pardubice

Zpracováno podle právního stavu ke dni: 09.08.2015

V ukázce níže vidíte jen vybranou část textu. Obsah publikace naleznete zde...

1. Kontrolní hlášení od roku 2016

Kontrolní hlášení je novinkou, která přináší novela zákona o DPH, provedená na základě zákona č. 360/2014 Sb. s účinností od 1.1.2016. Bezesporu se jedná o velmi významnou změnu, na kterou se musí připravit každý podnikatel, který je plátcem daně. Právní úprava kontrolního hlášení je uvedena v nových ustanoveních § 101c až § 101i zákona o DPH.

Kdo podává kontrolní hlášení:

Kontrolní hlášení podává plátce v případě, pokud:

- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (to znamená, že v přiznání k DPH přiznává daň na výstupu),

- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (to znamená, že v přiznání k DPH uplatňuje nárok na odpočet daně, anebo je plátce u přijatého zdanitelného plnění osobou povinnou přiznat daň podle § 108).

Kontrolní hlášení podává rovněž plátce, který podniká na základě smlouvy o společnosti (§ 2716 nového občanského zákoníku) a jako určený společník (§ 100 odst. 4, 101b odst. 2) vede evidenci pro účely DPH za společnost a podává za společnost přiznání k DPH, ve kterém uvádí zdanitelná plnění z činnosti celé společnosti (dodatek: společností je třeba rozumět dříve používaný pojem „sdružení bez právní subjektivity“).

V případě, pokud jsou osoby součástí tzv. „skupiny“, to znamená, že jsou společně registrovány k DPH jako jeden plátce podle § 95a zákona o DPH, podává kontrolní hlášení za skupinu (§ 5a) zastupující člen skupiny (§ 95a odst. 1).

Kontrolní hlášení podává plátce, který přijal nebo uskutečnil zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku nezávisle na tom, zda se jedná o plátce se sídlem v ČR, anebo o plátce, který nemá sídlo v ČR.

Kontrolní hlášení a vazba na přiznání k DPH:

- Uskutečněná zdanitelná plnění:

o Pokud jde o uskutečněná zdanitelná plnění, jedná se o částky základu daně a DPH na výstupu, které plátce daně uvádí v přiznání k DPH na řádek označený názvem „Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku“, a to v závislosti na sazbě DPH buď na řádek 1, anebo na řádek 2.

o Dále se jedná o částky základu daně, které plátce daně uvádí v přiznání k DPH na řádek 25 označený názvem „režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a) dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb“.

- Přijatá zdanitelná plnění:

o Pokud jde o přijatá zdanitelná plnění, jedná se o částky, které plátce daně při uplatnění nároku na odpočet daně uvádí v přiznání k DPH:

§ Na řádek 40, popřípadě na řádek 41, v závislosti na tom, zda se jedná o zdanitelné plnění v základní nebo snížené sazbě DPH. Jedná se o řádky označené v přiznání k DPH názvem „Nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců“, na které plátce daně uvádí základ daně a DPH. Jedná se jak o přijatá zdanitelná plnění, u kterých plátce uplatňuje odpočet daně v plné výši, tak o přijatá zdanitelná plnění, u kterých plátce daně uplatňuje odpočet daně v poměrné výši (§ 75) nebo ve zkrácené výši (§ 76).

o Dále se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých je uplatněn režim přenesení daňové povinnosti na odběratele zboží nebo příjemce služeb podle § 92a zákona o DPH. Plátce daně příslušné částky základu daně a DPH uvádí na řádek 10, popřípadě na řádek 11, v závislosti na tom, zda se jedná o zdanitelné plnění v základní nebo snížené sazbě DPH. Jedná se o řádky označené v přiznání k DPH názvem „Režim přenesení daňové povinnosti (§ 92a) – odběratel zboží nebo příjemce služeb“.

o Rovněž se jedná o přijatá zdanitelná plnění, u kterých plátci daně vznikla povinnost přiznat daň podle § 108. To se týká v případě, kdy na řádky 3, 4, 5, 6, 9, 12 a 13 v přiznání k DPH plátce daně uvedl základ daně a DPH z důvodu, že je osobou povinnou přiznat daň z přijatých zdanitelných plnění. Jedná se o následující přijatá zdanitelná plnění:

· Při pořízení zboží z jiného členského státu od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo při přemístění zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 a odst. 5 nebo při pořízení zboží z jiného členského státu, které uskuteční kupující od prostřední osoby v třístranném obchodu (viz § 17 odst. 6 písm. e) nebo při pořízení nového dopravního prostředku plátcem od osoby registrované k dani v jiném členském státě (viz § 19 odst. 3). Plátce daně v těchto případech vyplňuje v přiznání k DPH řádky 3 a 4.

· V případě přijetí služby od osoby registrované v jiném členském státě, pokud je místo plnění určeno v tuzemsku podle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1. Plátce daně vyplňuje řádky 5 a 6.

· Při pořízení nového dopravního prostředku od osoby, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (§ 19 odst. 4). Plátce daně vyplňuje řádek 9.

· V případě ostatních zdanitelných plnění, u kterých vzniká plátci povinnost přiznat DPH při jejich přijetí na základě ustanovení § 108 zákona o DPH. Jedná se o plnění přijatá plátcem od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku, která se neuvádí na řádky 5 a 6 v přiznání k DPH. Plátce daně vyplňuje řádky 12 a 13.

Z uvedeného vyplývá, že se nejedná o částky přijatých zdanitelných plnění, pokud se jedná:

- o dovoz zboží (řádky 7 a 8, popřípadě řádek 42 v přiznání k DPH).

Vzhledem k tomu, že prakticky každý podnikatel uskutečňuje zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku, anebo zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku přijímá od ostatních podnikatelů (osob povinných k dani), bude se kontrolní hlášení týkat prakticky všech podnikatelů, s výjimkou podnikatelů, kteří nejsou plátci nebo jsou pouze identifikovanou osobou.

Pro účely zjištění povinnosti podat kontrolní hlášení nerozhoduje, v jaké výši plátce uskutečnil nebo přijal uvedená zdanitelná plnění. Výše částek za uskutečněné zdanitelné plnění, popřípadě přijaté zdanitelné plnění již jen určuje, v jaké podrobnosti bude muset plátce tyto plnění uvádět v kontrolním hlášení, kde pro vyjmenované případy při jejich rozlišování je nastavena hranice částky včetně daně ve výši 10 000 Kč.

Příklad: Mezi poskytnutá zdanitelná plnění patří dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, pokud nejsou osvobozeným plněním. Tedy poněkud zjednodušeně řečeno, veškeré vydané faktury (daňové doklady), na kterých je uvedeno DPH v základní nebo snížené sazbě DPH, jsou informací o uskutečněném zdanitelném plnění s místem plnění v tuzemsku. Obdobně v případě dodání zboží nebo poskytnutí služby v režimu přenesení daňové povinnosti, kdy dodavatel uvádí na vydanou fakturu (daňový doklad) pouze základ daně a text „daň odvede zákazník“. Příslušné údaje o těchto uskutečněných zdanitelných plnění uvádí plátce daně v přiznání k DPH na řádky 1, 2, v případě přenesení daňové povinnosti na řádek 25.

Příklad: Mezi přijatá zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku z pohledu povinnosti podávat kontrolní hlášení patří zjednodušeně řečeno, došlé faktury (daňové doklady), vystavené dodavateli (plátci daně), na kterých je uvedeno DPH v příslušné základní nebo snížené sazbě. Příslušné údaje o těchto přijatých zdanitelných plněních uvedl plátce daně v případě uplatnění odpočtu daně na řádky 40 a 41. Jedná se rovněž o došlé faktury (daňové doklady), vystavené dodavateli (plátci daně) v režimu přenesení daňové povinnosti. To znamená, že na daňovém dokladu má být uveden text „daň odvede zákazník“, jak tuto povinnost ukládá § 29 odst. 2 písm. c) zákona o DPH.

Mezi přijatá zdanitelná plnění je však nutné zahrnout též došlé faktury, vystavené osobami neusazenými v tuzemsku, pokud se budou týkat služeb s místem plnění v tuzemsku nebo dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v tuzemsku nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi s místem plnění v tuzemsku, za předpokladu, že u těchto plnění vznikla plátci povinnost přiznat DPH podle § 108 odst. 1 písm. a), c) zákona o DPH.

Dále je nutné mezi přijaté zdanitelné plnění zahrnout došlé faktury vystavené osobami registrovanými v jiných členských státech, v případech pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku, pokud plátci daně vznikla povinnost přiznat DPH podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH.

Kdo není povinen podávat kontrolní hlášení:

Jedná se o následující osoby:

- osoba, která není plátcem daně (takovou osobou ale není osoba povinná k dani, která se plátcem daně stala povinně na základě § 6 až § 6e, a nesplnila svoji registrační povinnost podle § 94 zákona o DPH),

- osoba, která je identifikovanou osobou dle § 6g až § 6l zákona o DPH (to znamená, že není plátcem),

- plátce, který neuskutečnil za sledované období žádné ze zdanitelných plnění, ani ve sledovaném období žádné ze zdanitelných plnění nepřijal (to platí rovněž v případě, pokud v přiznání k DPH plátce vyplnil údaje pouze na řádcích o plněních, která se neuvádí do kontrolního hlášení),

- plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 (to znamená základní poštovní služby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, penzijní činnosti, pojišťovací činnosti, dodání a nájem vybraných nemovitých věcí, výchova a vzdělávání, zdravotní služby a dodání zdravotního zboží, sociální pomoc a provozování loterií a jiných podobných her, ostatní plnění osvobozená od daně podle § 61 a dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně a zboží, u kterého nemá plátce nárok na odpočet daně podle § 62 a § 72 odst. 4).

Kdy se podává kontrolní hlášení poprvé:

- Poprvé podají kontrolní hlášení plátci za leden 2016 nebo za 1. čtvrtletí 2016, podle toho, jak je jim stanovena lhůta pro podání kontrolního hlášení v ustanovení § 101e zákona o DPH, ve kterém je odlišena lhůta jinak pro právnické osoby a jinak pro fyzické osoby.

Které údaje se neuvádějí do kontrolního hlášení:

Z ustanovení § 101c týkající se povinností ohledně přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku (a případně souvisejících přijatých a poskytnutých záloh) lze odvodit, že do kontrolního hlášení se neuvádějí následující údaje, týkající se:

- dovozu zboží (údaje uvedené na řádcích 7 a 8 v přiznání k DPH),

- dodání zboží do jiného členského státu, pokud se jedná o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně podle § 64 (údaje uvedené na řádku 20 v přiznání k DPH),

- poskytnutí služeb s místem plnění v jiném členském státě určeným podle základního pravidla uvedeného v § 9 odst. 1 (údaje uvedené na řádku 21 v přiznání k DPH),

- vývozu zboží, který je plněním osvobozeným od daně s nárokem na odpočet daně podle § 66 (údaje uvedené na řádku 22 v přiznání k DPH),

- dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě podle § 19 odst. 4 (údaje uvedené na řádku 23 v přiznání k DPH),

- zasílání zboží do jiného členského státu plátcem z tuzemska do jiného členského státu, pokud místo plnění je v jiném členském státě, protože hodnota zasílaného zboží překročila limit v dotyčném členském státě nebo z důvodu, že plátce považuje za místo plnění při zasílání zboží jiný členský stát, jak vyplývá z § 8 (údaje uvedené na řádku 24 v přiznání k DPH),

- ostatních uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně (údaje uvedené na řádku 26 v přiznání k DPH), pozor - výjimkou jsou údaje vztahující se k uskutečněným plněním ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 92, které se podle novelizovaného ustanovení § 101c odst. 1 písm. c) bod 2 do kontrolního hlášení uvádějí,

- zjednodušeného postupu při dodání zboží formou třístranného obchodu prostřední osobou dle § 17 (údaje uvedené na řádcích 30 a 31 v přiznání k DPH),

- dovozu zboží osvobozeného od daně podle § 71g (údaje uvedené na řádku 32 v přiznání k DPH),

- nároku na odpočet daně při dovozu zboží, pokud je správcem daně celní úřad (údaje uvedené na řádku 42 v přiznání k DPH),

- nároku na odpočet daně, pokud se jedná o údaje uvedené v přiznání k DPH na řádcích 43 a 44,

- korekce odpočtů podle § 75 odst. 4, § 77, § 79 až § 79c (údaje uvedené na řádku 45 v přiznání k DPH),

- plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (údaje uvedené na řádku 50 v přiznání k DPH),

- údaje o krácení odpočtu daně podle § 76 (údaje uvedené na řádcích 51, 52, 53 v přiznání k DPH),

- úpravy odpočtu daně provedené na základě § 78 až § 78d (údaje uvedené na řádku 60 v přiznání k DPH),

- vrácení daně podle § 84 (údaje uvedené na řádku 61 v přiznání k DPH).

V jaké lhůtě se podává kontrolní hlášení:

Lhůty pro podání kontrolního hlášení jsou uvedeny v novém ustanovení § 101e zákona o DPH. Jsou stanoveny odlišně pro plátce, kteří jsou právnickou osobou a pro plátce, kteří jsou fyzickou osobou. Platí následující pravidla pro stanovení lhůty pro podání kontrolního hlášení:

- Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Pozor ! Není podstatné, zda právnická osoba je plátcem se čtvrtletním nebo měsíčním zdaňovacím obdobím. To znamená, že právnická osoba, která podává přiznání k DPH čtvrtletně, bude podávat kontrolní hlášení měsíčně !! Obdobně to platí v případě skupiny osob, kde kontrolní hlášení podává za skupinu zastupující člen skupiny (§ 95a),

- Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve stejné lhůtě, v jaké podává přiznání k DPH. To znamená, že je podstatné, zda jde o plátce s měsíčním nebo čtvrtletním zdaňovacím obdobím. Plátce, který je fyzickou osobou a podává přiznání k DPH čtvrtletně, bude podávat kontrolní hlášení rovněž čtvrtletně. To znamená do 25 dnů po skončení měsíčního nebo čtvrtletního zdaňovacího období. Výjimkou jsou případy, kdy jde o plátce v insolvenčním řízení nebo při řešení pozůstalosti plátce, kdy platí odlišné lhůty (§ 99b, § 101b odst. 1 zákona o DPH, § 239b daňového řádu).

- Osoby podnikající ve společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) podávají kontrolní hlášení v závislosti na tom, v jaké lhůtě podává kontrolní hlášení určený společník.

Osoba, která se stala povinně plátcem, avšak nesplnila povinnost se zaregistrovat jako plátce daně:

Kontrolní hlášení podává v zásadě jen osoba povinná k dani, která je plátcem. Nelze však vyloučit situaci, kdy osoba povinná k dani se stala plátcem, například z důvodu překročení limitu obratu, avšak tuto skutečnost opomněla ohlásit správci daně a tudíž ani nepodává přiznání k DPH. Platí následující povinnosti:

- Tato osoba povinná k dani je povinna podat kontrolní hlášení za období ode dne, kdy se stala na základě ustanovení § 6 až § 6e plátcem daně. Skutečnost, že nesplnila registrační povinnost jako plátce, není podstatná.

- Pokud tato osoba povinná k dani uskutečňovala zdanitelná plnění, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a, musí postupovat podle § 92a odst. 6 zákona o DPH. To znamená, že za období, ode dne, kdy se stala ze zákona plátcem daně, do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým byla zaregistrována jako plátce daně, nesmí použít režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a, to znamená vůči jinému plátci, vůči kterému bylo zdanitelné plnění s místem plnění uskutečněno.

Druhy kontrolních hlášení:

Formulář kontrolního hlášení rozlišuje následující kontrolní hlášení:

- Řádné kontrolní hlášení. Jedná se o kontrolní hlášení, které plátce daně podal ve lhůtě stanovené v § 101e zákona o DPH.

- Opravné kontrolní hlášení. Jedná se o kontrolní hlášení, kterým plátce daně nahrazuje původně podané kontrolní hlášení, ke kterému se pak nepřihlíží (§ 101f odst. 1 zákona o DPH).

- Následné kontrolní hlášení. Jedná se o kontrolní hlášení, které podává plátce v případě, kdy po uplynutí lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje (§ 101f odst. 2 zákona o DPH). Je nutné upozornit na velmi krátkou lhůtu, neboť povinnost podat následné kontrolní hlášení musí plátce splnit do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů. V následném kontrolním hlášení se uvedou veškeré údaje týkající se dotyčného období s promítnutím příslušných oprav. Nelze tedy postupovat tak, že plátce uvede v následném kontrolním hlášení pouze údaje, které opravuje.

Co se ruší:

V souvislosti s povinností podat kontrolní hlášení se s účinností od 1.1.2016 ruší ustanovení § 92a odst. 3, 4, 5 zákona o DPH. To znamená, že plátce daně již nebude muset podávat samostatně výpis z daňové evidence, týkající se režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a. Příslušné údaje týkající se uskutečněných zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti a přijatých zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti totiž budou uváděny do kontrolního hlášení (konkrétně jde o část označenou ve formuláři kontrolního hlášení textem „A.1“ nebo „B.1“).

Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení:

Kontrolní hlášení se podává pouze elektronicky, a to ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně s využitím internetu. To prakticky řečeno znamená, že pomocí souboru XML. Bližší informace lze nalézt na daňovém portálu Finanční správy ČR.

Struktura kontrolního hlášení a návaznost na přiznání k DPH:

Pokud opomineme záhlaví kontrolního hlášení, ve kterém se uvádějí mimo jiné informace o plátci, který podává kontrolní hlášení, za jaké období ho podává a kterému finančnímu úřadu, lze pak konstatovat, že formulář kontrolního hlášení je po obsahové stránce rozdělen na 3 části, označené písmeny „A“, „B“, „C“.

- V části „A“ se uvádějí údaje týkající se plnění, u kterých je plátce povinen přiznat daň a uskutečněná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti.

- V části „B“ se uvádějí údaje týkající se přijatých zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku.

- Část „C“ pak obsahuje kontrolní řádky, na kterých jsou posčítány příslušné údaje a je možná jejich kontrola na údaje uvedené v příslušných řádcích přiznání k DPH.

Podrobnější členění kontrolního hlášení je následující:

- Část „A“ je rozdělena na 5 sekcí následujícím způsobem:

o A.1. Uskutečněná zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle § 92a. Uvádí se zde:

§ DIČ odběratele,

§ Evidenční číslo daňového dokladu,

§ DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění),

§ Základ daně,

§ Kód předmětu plnění.

o A.2. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) (§ 24, § 25). Uvádí se zde:

§ Identifikace dodavatele (VAT ID),

§ Evidenční číslo daňového dokladu,

§ DPPD (Datum povinnosti přiznat daň podle § 24 nebo § 25),

§ Základ daně vztahující se DPH v příslušné sazbě,

§ Částka DPH rozlišená podle sazby DPH.

o A.3. Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle § 101c odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o DPH.

o A.4. Uskutečněná zdanitelná plnění s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny provedené opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Uvádí se zde:

§ DIČ odběratele,

§ Evidenční číslo daňového dokladu,

§ DPPD (datum povinnosti přiznat daň podle § 21),

§ Základ daně vztahující se DPH v příslušné sazbě,

§ Částka DPH rozlišená podle sazby DPH.

o A.5. Ostatní uskutečněná zdanitelná plnění s povinností přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad. Uvádí se zde:

§ Základ daně vztahující se DPH v příslušné sazbě,

§ Částka DPH rozlišená podle sazby DPH.

- Část „B“ je rozdělena na 3 sekce následujícím způsobem:

o B.1. Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle §92a. Uvádí se zde:

§ DIČ dodavatele,

§ Evidenční číslo daňového dokladu,

§ DUZP (datum uskutečnění zdanitelného plnění),

§ Základ daně vztahující se DPH v příslušné sazbě,

§ Částka DPH rozlišená podle sazby DPH,

§ Kód předmětu plnění.

o B.2. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 s hodnotou nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle § 44 bez ohledu na limit. Uvádí se zde:

§ DIČ dodavatele,

§ Evidenční číslo daňového dokladu,

§ DPPD,

§ Základ daně vztahující se DPH v příslušné sazbě,

§ Částka DPH rozlišená podle sazby DPH,

§ Použit poměr (ANO/NE)

§ Údaj v případě opravy podle § 44 ZDPH.

o B.3. Přijatá zdanitelná plnění, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle § 73 odst. 1 písm. a) s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. Uvádí se zde:

§ Základ daně vztahující se DPH v příslušné sazbě,

§ Částka DPH rozlišená podle sazby DPH.

- Část „C“: Obsahuje kontrolní součty ve vazbě na přiznání k DPH. Porovnává se:

o Řádek 1 přiznání k DPH = A.4. + A.5. (sčítají se celkem základy daně v případě základní sazby DPH).

o Řádek 2 přiznání k DPH = A.4. + A.5. (sčítají se celkem základy daně v případě první snížené a druhé snížené sazby DPH).

o Řádek 40 přiznání k DPH = B.2. + B.3. (sčítají se celkem základy daně v případě základní sazby DPH).

o Řádek 41 přiznání k DPH = B.2.. + B.3. (sčítají se celkem základy daně v případě první snížené a druhé snížené sazby DPH).

o Řádek 25 přiznání k DPH = A.1. (sčítají se celkem základy v případě přenesení daňové povinnosti podle § 92a u dodavatele zboží nebo poskytovatele služeb).

o Řádek 10 přiznání k DPH = B.1. (sčítají se celkem základy daně v případě základní sazby DPH).

o Řádek 11 přiznání k DPH = B.1. (sčítají se celkem základy daně v případě první snížené a druhé snížené sazby DPH).

o Součet řádků 3 + 4 + 5 + 6 + 9 + 12 + 13 v přiznání k DPH = A.2. (sčítají se základy daně jak v případě základní sazby daně, tak v případě první snížené nebo druhé snížené sazby daně).

Příklady:

Příklad: Měsíční plátce daně „X“ dodal zboží jinému plátci „Y“ s místem plnění v tuzemsku. Jednalo se o zdanitelné plnění. Fakturováno bylo s DUZP = 20.01.2016, základ daně = 15 000 Kč, DPH 21 % = 3 150 Kč. Údaje o základu daně a DPH se projeví v přiznání k DPH plátce „X“ za leden 2016 na řádku 1. Vzhledem k tomu, že tento plátce daně uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, je povinen podat za měsíc leden 2016 rovněž kontrolní hlášení. Zdanitelné plnění poskytnuté jinému plátci převyšuje limit 10 000 Kč. To znamená, že patří v kontrolním hlášení do sekce A.4., ve které plátce daně musí uvést DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, DUZP, základ daně a DPH.

Ovšem obdobně bude mít povinnost podat kontrolní hlášení plátce „Y“, neboť přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. Nárok na odpočet daně uplatňuje v přiznání k DPH na řádku 40. V kontrolním hlášení musí toto přijaté zdanitelné plnění uvést do sekce „B.2.“, neboť převyšuje částku 10 000 Kč. Musí uvést rovněž DIČ dodavatele, evidenční číslo daňového dokladu, DUZP, základ daně a DPH.

Příklad: Fyzická osoba, která je čtvrtletním plátcem daně, poskytla pro občana stavební práce s místem plnění v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že příjemce tohoto zdanitelného plnění není plátcem, neuplatní se při poskytnutí stavebních prací režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a.

Nezávisle na tom, jaká je hodnota poskytnutého zdanitelného plnění (stavebních prací) (např. 5 000 Kč + DPH nebo 60 000 Kč + DPH), plátce daně uvede toto zdanitelné plnění v kontrolním hlášení do sekce „A.5.“, kde se uvádí pouze základ daně a DPH. Pokud by chtěl plátce daně toto zdanitelné plnění uvést v kontrolním hlášení do sekce „A.4.“, z důvodu, že byl převýšen limit 10 000 Kč, narazil by na zásadní problém, jak uvést DIČ odběratele, když dotyčný občan žádné DIČ nemá.

Ovšem řešení je jednoduché. Toto zdanitelné plnění nepatří do sekce „A.4.“, nýbrž do sekce „A.5“. Důvodem je skutečnost, že se jedná o zdanitelné plnění, u kterého plátce daně nemá povinnost vystavit daňový doklad. Plátce daně má totiž povinnost vystavit daňový doklad při dodání zboží nebo poskytnutí služby pouze osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani (§ 28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH). Pokud příjemcem je osoba nepovinná k dani (občan), plátce daně nemá povinnost pro tuto osobu vystavit daňový doklad. Samozřejmě může vystavit daňový doklad s příslušnými náležitostmi uvedenými v § 29, ovšem na tomto daňovém dokladu logicky nebude možné uvést DIČ odběratele, neboť ho nemá přidělené [viz též § 29 odst. 3 písm. a) zákona o DPH].

V případě, pokud plátce daně uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, je osobou povinnou přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Základ daně a DPH se projeví v přiznání k DPH na řádku 1 (základní sazba), popřípadě na řádku 2 (první snížená nebo druhá snížená sazba DPH).

Příklad: Podnikatel „X“, který je plátcem, poskytne pro jiného podnikatele „Y“, který je rovněž plátcem, stavební práce s místem plnění v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že se jedná o poskytnutí stavebních prací plátci, uplatní se režim přenesení daňové povinnosti podle § 92a. Podnikatel „X“, uskutečňující toto zdanitelné plnění, promítne hodnotu poskytnutých stavebních prací (to znamená základ daně) v přiznání k DPH na řádek 25. V kontrolním hlášení uvede stejnou částku (základ daně) do sekce „A.1“, a to nezávisle na tom, zda tato částka přesáhla či nepřesáhla 10 000 Kč. Dále musí uvést DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, DUZP, základ daně a kód předmětu plnění. V případě poskytnutí stavebních a montážních prací (zdanitelné plnění podle § 92e) je příslušným kódem předmětu plnění číslo „4“.

Podnikatel „Y“ je osobou povinnou přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. g) zákona o DPH. Příslušnou částku základu daně a DPH promítne v přiznání k DPH na řádek 10, popřípadě na řádek 11. Uplatněnou částku na odpočet daně uvede v přiznání k DPH na řádek 43, popřípadě na řádek 44. Dále musí uvést toto přijaté zdanitelné plnění v kontrolním hlášení v sekci „B.1.“, a to nezávisle na tom, zda částka přesáhla nebo nepřesáhla 10 000 Kč.

Příklad: Český podnikatel, který je plátcem daně, pořídil od osoby registrované k dani v Rakousku zboží. Toto zboží bylo převezeno z Rakouska do ČR. Místo plnění je v tuzemsku. Z pohledu zákona o DPH se jedná o přijaté zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. Český podnikatel je osobou povinnou přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. Hodnotu tohoto přijatého zdanitelného plnění (pořízeného zboží) a částku DPH promítne v přiznání k DPH na řádek 3, popřípadě 4. Dále může částku základu daně a DPH uvést na řádek 43, popřípadě 44, pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně. Dále musí splnit povinnost týkající se kontrolního hlášení. Příslušnou částku základu daně a DPH uvede v kontrolním hlášení do sekce „A.2.“. Musí rovněž uvést identifikaci dodavatele, to znamená DIČ DPH dodavatele z jiného členského státu (tzv. „VAT ID“), a to včetně kódu členského státu dodavatele (například v případě rakouského dodavatele AT12545454). Dále uvede evidenční číslo daňového dokladu a datum povinnosti přiznat daň podle § 25. Opět není důležité, zda tato částka přesáhla či nepřesáhla 10 000 Kč.

Příklad: Plátce daně „X“ prodal jinému plátci „Y“ zboží v hodnotě 5 000 Kč + DPH 21 %. Místo plnění je v tuzemsku. Plátce daně „X“ je osobou povinnou přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH. Základ daně a DPH promítne v přiznání k DPH na řádek 1. Toto plnění v částce včetně DPH však nepřesáhlo limit 10 000 Kč. Z tohoto důvodu plátce daně „X“ uvede to poskytnuté zdanitelné plnění v kontrolním hlášení do sekce „A.5.“. Zde pak uvádí jen údaje o základu daně a částce DPH.

Plátce daně „Y“ přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. Částku 5 000 Kč a DPH 21 % uplatní na odpočet v přiznání k DPH na řádku 40. V kontrolním hlášení uvede toto přijaté zdanitelné plnění do sekce „B.3.“. Zde pak uvede jen údaje o základu daně a částce DPH.

Příklad: Plátce daně „X“ vystavil opravný daňový doklad podle § 42 zákona o DPH (postaru řečeno, vystavil daňový dobropis). Opravný daňový doklad se týká vráceného zboží, které bylo dodáno plátci daně „Y“ s místem plnění v tuzemsku. Částka základu daně na opravném daňovém dokladu = –16 000 Kč, částka DPH 21 % = - 3 360 Kč. V přiznání k DPH promítne tyto částky na řádku 1. Vzhledem k tomu, že částka včetně DPH přesáhla 10 000 Kč, uvede tuto částku v kontrolním hlášení do sekce „A.4“. Musí rovněž uvést DIČ odběratele, evidenční číslo daňového dokladu, základ daně a DPH (lze si povšimnout, že DUZP, to znamená i DPPD, není povinnou náležitostí opravného daňového dokladu, jak vyplývá z ustanovení 45 zákona o DPH).

Obdobně plátce daně „Y“ v případě přijatého opravného daňového dokladu postupuje podle § 74 zákona o DPH. Částky základu daně -16 000 Kč a DPH 21 % – 3 360 Kč promítne v přiznání k DPH na řádku 40. Vzhledem k tomu, že částka včetně DPH přesáhla 10 000 Kč, v kontrolním hlášení opravný daňový doklad uvede plátce daně „Y“ v sekci „B.2“, kde rovněž musí uvést DIČ dodavatele, evidenční číslo daňového dokladu, základ daně a DPH.

(Zpracováno podle právního stavu k 9.8.2015)